Lumpové a beránci

Krize eurozóny byla v plném proudu (jako ostatně posledních pět let stále), když autorské, ekonomické a manželské duo Pikora–Šichtářová vydalo v říjnu 2014 první ekonomický román v dějinách české literatury. Jak plyne čas, přestává být kniha Lumpové a beránci pouhou beletrií a začíná se čím dál tím více podobat literatuře faktu.

Fikcí je dnes snad už jen takřka detektivní příběh manželské dvojice, kterou pátrání po čemsi shnilém v evropských veřejných financích žene z Prahy přes Frankfurt, Švýcarsko, Itálii a Francii až do Velké Británie. Čtenář ovšem jen těžko odolává pokušení promítat si ekonomku Markétu Šichtářovou do knižní Heleny a jejího manžela Vladimíra Pikory do literárního Martina.

Vše ostatní, jen s drobnými obměnami, se už  nějaký ten pátek odehrává (s drobnými variacemi) na poli ekonomické literatury faktu.

Tak například run na banky sice autoři situovali do Itálie:

„...a prý některým bankomatům docházejí peníze...“

„To dá rozum, když se před nimi stojí fronty. To si jako autor té zprávy myslel, že bankomat bude ty peníze sám tisknout?“ otázala se Helena.

ale jejich popis prakticky doslovně odpovídá letošním zprávám, které informovaly o bankovních runech v Řecku:

 „Bankomat, ve kterém jsou momentálně peníze, poznáte podle toho, že se před nimi táhne dlouhá fronta. Z patnácti bankomatů, které redaktorka Aktualne.cz vyzkoušela v centru Atén, jich fungovala třetina. Ve třech případech šlo o bankomaty největší řecké banky NBG, ve zbylých dvou se jednalo o bankomaty Piraeus Bank. Ostatní informují o tom, že hotovost je dočasně nedostupná, v případě Eurobank se objevila hláška o technických problémech.[1]“

Fiktivní zprávu o pozastavení likvidity ve Slovinsku jako kdyby Česká televize z Lumpů a beránků opsala, když (půl roku po vydání knihy) informovala o Řecku:

„...Evropská centrální banka se rozhodla ode dnešního dne změnit pravidla pro přijímání zástav za poskytnuté úvěry bankám. Státní dluhopisy Slovinska nelze vzhledem k poklesu jejich ratingu na spekulativní stupeň již dále jako zástavu používat...“ hlásila rozhlasová stanice, kterou v autě namátkově naladila. (Lumpové a beránci)

Srovnejme si to s „řeckou“ televizní zprávou z letošního února:

„Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) již nebude akceptovat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry bankám. Rada guvernérů ECB tak zrušila opatření, které to umožňovalo. Řecké banky tím přijdou o jeden ze zdrojů financování, opatření bude účinné od příští středy... Evropská centrální banka zdůvodnila rozhodnutí nepřijímat řecké státní dluhopisy tím, že mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu. Nesplňují tak minimální požadavek ECB.[2]“

Výčet případů, kdy se literární fikce dokonale shoduje s realitou, kterou právě prožíváme, je mnohem delší. Čtenář se může jen zamýšlet, zda autoři disponují křišťálovou koulí, vynikajícími ekonomickými znalostmi, či zda snad knížka posloužila realitě jako solidní scénář.

Celkem zbytečné postelové scény možná úroveň knihy sice poněkud srážejí (čtenáři ale neunikne, že se oba autoři právě nad těmito pasážemi museli královsky bavit), nicméně trpělivý čtenář si v textu najde celou řadu lahůdek a jazykové ekvilibristiky:

„Táhne to doprava jak Thatcherová.“

„Inteligence davu klesá přímo úměrně s jeho rostoucí velikostí a dosahuje zhruba úrovně jeho nejprimitivnějších členů.“

Dějovou linku pak dále zpestřují psychologické exkurze – ať už do pocitů ženy, která potratila, nebo do hlavy mužů trpících obsedantně kompulzivní poruchou. Otázkou je, zda museli autoři v souladu s dnešním módním trendem obsadit do role jednoho z hlavních akt=rů gaye (homosexualita přitom nehraje v ději žádnou roli). Hudební odbočky pak plně docení jen znalci a milovíci metalu (nebo něčeho podobného), čemuž odpovídá i poněkud peprnější slovník. Knížka je ostatně bezpochyby všechno, jen ne politicky korektní – a proto ji stojí za to číst. Koneckonců, hlavní hrdinka sama říká: „Politická korektnost mě frustruje. Abys byl politicky korektní, učíš sebe i své děti říkat něco jiného, než co si myslíš. Tudíž lhát. Stáváš se pokrytcem a ještě jsi za to chválen, jako že jsi politicky korektní.“

Na celých 443 stránkách oko ekonoma nenalezne jedinou ekonomická hrubka. Neekonom na pozadí románové crazy story pochopí podstatu historické krize, která se odehrává v přímém přenosu za okny jeho pokoje. Ekonom si s potěšením vychutná četné narážky a odkazy, ve kterých rozpozná nejednoho protagonistu reálného dramatu z živé ekonomiky.  

Fiktivní příběh dvou manželů–ekonomů končí filmovým happy endem. Linka, která odpovídá literatuře faktu, v reálném světě zatím zdaleka nekončí. I proto může být text Markéty Šichtářové a Vladimíra Pikory dobrým průvodcem pro každého, kdo chce vědět, jak to bude dál.

Kniha Lumpové a beránci byla oceněna Cenou čtenářů Magnesia Litera 2015. Já ji hodnotím plně zaslouženým ratingem AAA.

ŠICHTAŘOVÁ, Markéta a Vladimír PIKORA. Lumpové a beránci. 1. vyd. Praha: NF Distribuce, 2014, 443 s. ISBN 978-80-905564-1-6.

• Knihu i s podpisy autorů (a se slevou) lze zakoupit přímo u nakladatele: https://www.nextfinance.cz/knihy/
• Elektronickou knihu ve formátu ePUB, Mobi nebo PDF nabízí knihkupectví Kosmas: https://www.kosmas.cz/hledani?Filters.AuthorId=-36134&Filters.Part=EKniha&Filters.Filtered=True&sortBy=datum&query=