Marx&Keynes a sága rodu Darwinů

Ptali se jednou starého profesora ekonomie, jestli by přece jen nedokázal najít na Karlu Marxovi alespoň jednu pozitivní věc. Pan profesor se dlouze odmlčel, a poté váhavě odpověděl: „Snad to, že Marx nebyl keynesiánec.“

Marxe, který zemřel v roce 1883, tři měsíce před narozením Johna Maynarda Keynese, lze jen těžko podezírat z keynesiánství. Přesto oba ekonomy několik věcí spojuje. Tak především oba dali jméno směrům, které se od jejich ekonomického učení značně odchýlily. Marx svoji proletářskou revoluci naplánoval „dílně světa“, Velké Británii. Těžko by rozuměl marxismu-leninismu, který stál za revolucí ve velmi zaostalém carském Rusku. Keynes by naopak neměl porozumění pro keynesiánskou politiku jemného dolaďování ani pro každoroční rozpočtové schodky, které vlády vyrábějí zaklínajíce se jeho jménem. Marx i Keynes jsou také autory kanonického díla. Marxisté se budou do posledního dechu zaklínat Kapitálem, keynesiánci, postkenesiánci a neokeynesiánci Obecnou teorií zaměstnanosti, úroku a peněz. Většinou aniž by dílo svého guru četli, natož plně pochopili. Velká recese po roce 2008 vedla k renesanci keynesiánství napříč umírněnými sociálně-demokratickými vládami všech stran. Marxismus je dnes v módě nejen díky řecké Syrize, ale především díky Pikettově Kapitálu v 21. století. Hlavní pojítko mezi marxismem a keynesiánstvím je pak natolik zřejmé, že je téměř zbytečné zmiňovat je – obě ekonomické školy svorně vedly k hlubší regulaci, centralizaci, k nahrazení neviditelné ruky trhu viditelnou pěstí státu, a především k podkopání základů ekonomie selského rozumu.

Mezi Marxem a Keynesem lze najít ještě jedno velmi zajímavé pojítko, a to osobnost otce evoluční biologie Charlese Darwina. Jak ukazuje Ralph Colp ve svém článku The Contacts Between Karl Marx and Charles Darwin[1], tito dva revolucionáři 19. století se sice nikdy osobně nesetkali, nicméně dochovala se část jejich korespondence. Je zřejmé, že Marx byl do značné míry fascinován jak samotným darwinismem, tak především věhlasem a autoritou, které se přírodovědec z brigy Beagele v 80. letech 19. století těšil. Zcela pragmaticky proto Marx zamýšlel dedikovat anglický překlad Kapitálu právě Darwinovi. Dnes už víme, že Sir Charles německé vydání knihy (kterou dostal od Marxe darem s osobním věnováním) téměř jistě nedočetl, přesto je nesmírně zajímavý dopis, který v reakci na návrh dedikace někdejší bohoslovec Darwin ateistovi Marxovi poslal:

Vážený pane,

jsem vám velmi zavázán za Váš milý dopis i přílohu. Jakákoli forma publikace Vašich poznámek k mým spisům skutečně nevyžaduje souhlas z mé strany a bylo by směšné, kdybych Vám dával svolení tam, kde jej není třeba. Preferoval bych však, kdybyste mi tu část knih nebo svazek nededikoval (ačkoli Vám děkuji za zamýšlenou poctu), protože by to do jisté míry znamenalo můj souhlas s celou publikací, o níž nevím nic. Navíc, jakkoli jsem velkým zastáncem svobody myšlení ve všech oborech, zdá se mi (ať už právem či neprávem), že přímé argumenty proti křesťanství a theismu stěží ovlivní veřejnost; a svoboda myšlení je nejlépe podněcována postupným osvícenstvím lidské mysli, což vyplývá z pokroku vědy. Bylo proto vždy mým cílem vyvarovat se psaní o víře a já sám jsem se vždy omezil pouze na vědu. Mohu být však přehnaně předpojatý, protože pokud bych se dopustil přímých útoků na víru, způsobil bych tak bolest některým členům své rodiny. Je mi líto, že zamítám Vaši prosbu, ale jsem starý a mám velmi málo sil a procházení korektur mě (jak vím ze svých současných zkušeností) velmi vyčerpává.

Vážený pane, zůstávám s přátelským pozdravem
Váš
Ch. Darwin

O vztahu mezi marxismem a darwinismem bylo napsáno mnohé. Zbývá snad jen pro úplnost dodat, že životním partnerem Marxovy dcery Eleanory se stal oddaný darwinista a socialista (který znal osobně jak Darwina, tak i Marxe) Edward Aveling.

A co má společného s rodem Darwinů John Maynard Keynes? Keynesův mladší bratr Geoffrey Langdon, významný chirurg a literární vědec, se v roce 1917 oženil s Darwinovou vnučkou Margaret. Předsedou Darwinovi nadace je tak dodnes Darwinův potomek nesoucí Keynesovo jméno.

Jsou to jistě jen a pouze nevypočitatelné cesty osudu, které spojily tu více, tu méně rodinu Karla Marxe, Johna Maynarda Keynese a Charlese Darwina. Přesto tato náhoda vypovídá lépe než cokoli jiného o přelomu 19. a 20. století, kdy lidstvo prožívalo svoji civilizační pubertu.