Miloslav Krejsa, Op. 90

Letovická kronika z roku 1929 nás informuje o vykácení kaštanů na náměstí, vysvěcení nových klášterních zvonů nebo zmiňuje, že

„Pan president republiky projížděl 3. června Letovicemi. Na nádraží přišlo hojné obecenstvo a školní mládež místní i okolní, aby uviděli stařečka presidenta“.

Čtenáře po devadesáti letech ovšem napadne, o čem všem kronika mlčí. Mlčí kupříkladu o začátku hospodářské krize – kronikář tehdy její závažnost v samotném počátku nerozeznal. Neinformuje ani o tom, že se v chalupě lidového muzikanta na svatého Ignáce narodil budoucí sbormistr, regenschori, varhaník a kantor Miloslav Krejsa.

Na brněnskou Konzervatoř nastoupil za války, v roce 1943. Ještě jako student připravoval na přijímací zkoušky budoucího velkého hudebního skladatele Zdeňka Pololáníka, jehož liturgické skladby ostatně později uváděl v premiéře. Po krátkém působení v Březové nad Svitavou se stal ředitelem kůru brněnského děkanského kostela Sv. Jakuba. V roce 1958 se vrátil zpět do Letovic, kde pak strávil jako regenschori bez přestávky půl století.

Padesát let, během kterých se bez pana Krejsy za varhanami neobešly jediné křtiny, svatba nebo pohřeb, padesát let nejen slavných půlnočních, pouťových nebo nedělních hrubých mší, ale také docela obyčejných drobných ranních bohoslužeb, které by bez jeho služby zůstávaly „tiché“ jako leckde jinde.

V roce 1962 Miloslav Krejsa založil Pěvecký sbor. Bohuslava Martinů, další desítku sborů coby sbormistr odborně vedl. Jako učitel i ředitel umělecké školy dal lásku k hudbě stovkám žáků, včetně varhaníka Miroslava Maňouška.

V Schubertově díle patří opus č. 90 „Zastaveníčku“. Devadesáté narozeniny pana Krejsy jsou pro každého z nás důvodem k zastavení a poděkování za život naplněný poctivou prací a dokonalou hudbou.

Pane učiteli, děkujeme!

(Psáno pro Listy regionů 9/2019.)